Záhadná smrt Napoleona: Zemřel na rakovinu žaludku, nebo byl otráven?

Psal se rok 1821 a na ostrově Svatá Helena zemřel slavný dobyvatel Napoleon Bonaparte. Dodnes však zůstává záhadou, zdali zemřel na rakovinu žaludku, nebo mu na onen svět někdo pomohl.

Vojevůdce a císař, který po dvě desetiletí utvářel francouzské dějiny, zemřel vyhoštěný ze své rodné země osamocen a s posledními slovy o své armádě na rtech. Jeho smrt prý nebyla příjemná, byla bolestivá a pomalá. Oficiálně byla důvodem rakovina, mnozí se však domnívají, že ho jeho odpůrci nechali otrávit.

Poukazuje na to hned několik faktů. V dubnu, několik dní před svou smrtí, při sepisování své závěti pronesl: „Umírám brzy, zabit anglickou oligarchií a jejími nájemnými vrahy,“ uvádí web All that´s Interesting. Byl si snad sám vědom, že se ho někdo snažil zabít nebo pouze poukazoval na Angličany, kteří ho poslali do exilu, a tak ho odsoudili k osamocenému životu a smrti?

Smrt na Svaté Heleně

Exil na Svaté Heleně, kde byl v roce 1815 po prohrané bitvě u Waterloo uvězněn, byl pro Napoleona osudem horším než samotná smrt. Po slavných letech bojů a vlády pro něj nebylo lehké podřídit se někomu jinému a žít na místě, které si sám nevybral.

„Umřít není nic,“ řekl podle webu History, když žil na ostrově, „ale žít poražený a bez slávy znamená umírat každý den.“ Sžírala ho nuda a nechuť z osudu, který ho potkal.

Jeho vyhoštění však trvalo pouze něco přes pět let. V roce 1820 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Trpěl bolestmi břicha, nevolností, horečkami, zácpou a průjmem. Umírat tak pomalu a bolestně pro něj bylo utrpením. Raději by zemřel čestně na bojišti jako pravý voják.

„Pane doktore, jak já trpím! Proč mě dělové koule ušetřily, jen abych zemřel tímto žalostným způsobem?“ měl pronést. „Já, který jsem byl tak aktivní, tak ostražitý, teď sotva můžu zvednout víčka.“

Spekulace o vraždě

Jeho skon vyvolal spousty otázek a přirozeně tak mnozí přemýšleli, zdali jej neměli na svědomí vrazi. Podezření padlo na hraběte Charlese Montholona, ​​Francouze, který žil na Svaté Heleně, jak uvádí web History Extra. Údajně měl být špionem francouzských royalistů, kteří si nepřáli Napoleonův návrat k moci. Teorie říká, že byl otráven arsenem. Dle analýzy jeho zachovalé vlasy obsahovaly stopy po arsenu 38krát vyšší, než je obvyklé. Na druhou stranu v 19. století se arsen běžně používal v lékařství i různých produktech, proto jeho vyšší hladina není až tak zarážející.

Spory o výsledek pitvy a místo pohřbení

Po Napoleonově smrti došlo ke střetům lékařů, kteří se přeli o jeho pitvu. Angličtí doktoři souhlasili, že zemřel na rakovinu žaludku, jelikož se stejně stalo v případě jeho otce, bratra i sester. Jeden z francouzských lékařů však odmítl podepsat pitevní zprávu, jelikož z ní byly vyškrtnuty části o špatném stavu Napoleonových jater i plic. Vrhalo by to totiž špatné světlo na Angličany – znamenalo by to, že onemocněl na Svaté Heleně, kam ho oni poslali.

Dalším zájmem střetu bylo místo, kam měl být pohřben. Sám Napoleon žádal, aby ho odvezli zpět do Francie, nakonec však jeho tělo spočinulo na Svaté Heleně. Spor se rovněž týkal označení hrobu: Francouzi trvali na celém jménu Napoleon Bonaparte, Angličané si stáli za pouhým označením Napoleon. Nakonec jeho ostatky dalších dvacet let zůstaly ležet v neoznačeném hrobě. V roce 1840, kdy Britové potřebovali francouzskou výpomoc, svolili k převezení jeho ostatků do Paříže.

Patrně se nikdy nedozvíme, jaký byl pravý důvod jeho smrti. Nicméně i po svém exilu byl stále kontroverzní postavou, která mohla být stále hrozbou. Nelze ani popřít příznaky, které jasně poukazovaly na rakovinu žaludku. A co když jsou obě verze pravdivé? Jed mohl napomoci postupující rakovině. Můžeme však nadále pouze spekulovat.

Zdroje: History, History Extra, All that´s Interesting, redakce; Náhledový obrázek: Jacques-Louis David / Wikimedia Commons (volné dílo)