Velikonoce nejsou jen o pomlázce: Co dělat na Modré pondělí, nebo Škaredou středu?

Velikonoce nejsou jen v pondělí, kdy lidé chodí koledovat. Probíhají celý týden a každý velikonoční den má svá vlastní pravidla. Co tedy dělat v jednotlivé dny a jak Velikonoce patřičně oslavit?

Velikonoční svátek nejsou jen v jeden den, ale trvají celý týden. Ten se nazývá svatý nebo pašijový. Začíná Květnou nedělí, která je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Pak následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle. Koledovat se ale nechodí na Modré pondělí, ale až na to, které následuje po velikonočním týdnu.

Proč zrovna Modré pondělí?

Modré pondělí bychom měli zasvětit odpočinku. Bylo totiž posledním masopustním pondělím a lidé tak často oslavovali konec půstu. Přízvisko modré pravděpodobně získalo díky modře zbarveným látkám, kterými se zdobily kostely. Je ale taky možné, že jde o překlad z německého slova „blau“, které znamená „neschopný práce“ nebo „podnapilý“.

Co děláme na Šedivé úterý?

Označení Šedivé úterý zní poměrně smutně. Šedivá barva v nás často evokuje smutné pocity a zamračené počasí. Opravdu se tak jmenuje podle špatného počasí, ale také podle pavučin, které se na ten mají z domu vymést. Ten den bychom tedy měly opět zasvětit odpočinku a do nějaké míry i úklidu.

Co znamená Škaredá středa?

Křesťané si Škaredou středu připomínají jako den, kdy měl údajně Jidáš zradit Ježíše. V ten den bychom se prý neměli mračit, protože jestli budeme, zůstane nám to po celý rok. To samé platí i o negativních a smutných myšlenkách. Středě se také přezdívá Sazometná, a to proto, že bychom si měli z komínů vymést všechny saze.

Proč na Zelený čtvrtek oslavujeme?

Podle pověsti na Zelený čtvrtek odlétají do Říma zvony pro požehnání a zpět se vrací až v sobotu. Po celý Zelený čtvrtek se v republice konají bujaré oslavy, lidé pijí zelené pivo, nosí zelené oblečení a tancují. Také se peče tradiční velikonoční pečivo – jidáše.

Velký pátek je dnem ukřižování Ježíše Krista

Věřící po celém světě si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista, ke kterému došlo na hoře Kalvárii, neboli Golgotě. Podle pověstí se také otevírá země s ukrytými poklady a lidé by neměli pracovat a hlavně prát prádlo – bylo by totiž namáčeno do Ježíšovy krve.

Bílá sobota je koncem půstu

Bílá sobota bylo dnem, kdy bylo dlouhé trvání půstu konečně u konce. V kuchyni měli všichni napilno, protože probíhaly přípravy na Velikonoční pondělí. Zdobila se vajíčka, pletly se pomlázky a lidé se radovali z přicházejícího jara. Večer probíhá nejdůležitější bohoslužba liturgického roku, po které si věřící mohou domů odnést posvěcený oheň.

Co se dělá na Boží hod velikonoční?

Boží hod velikonoční je celosvětově velmi oslavovaným svátkem a to proto, že měl v noci ze soboty na neděli údajně vstát z mrtvých Ježíš Kristus. Opět by se neměly dělat téměř žádné domácí práce, ale je dovoleno být v kuchyni a péct například beránka nebo mazanec. Dívky by podle pověsti mohly darovat kus mazance tomu, kdo se jim líbí. Velikonoční neděle je dnem veselí, radosti a setkávání se s přáteli.

Velikonoční pondělí dozajista všichni moc dobře znáte. Chodí se s pomlázkou, děti recitují básničku a za odměnu si vyslouží namalované vajíčko nebo čokoládu.

Zdroje: ProŽeny, redakce, autorský text; Náhledový obrázek: Couleur/Pixabay