Vánoce jsou významným svátkem u nás, ale i v cizině. Jediné, co se více či méně liší, je podoba jejich oslav. Jak slaví Vánoce v Itálii? A jak v Norsku či Francii? To se dozvíte v našem článku.
Ať už jste milovníky Vánoc, nebo jste jejich odpůrci, určitě nemůžete popřít jejich významný vliv na naši kulturu a na náš život. A proč si vlastně nenajít alespoň malou část, na kterou se můžete těšit? Pro někoho to může být otevírání dvířek v adventním kalendáři, pro někoho jiného zas něco dobrého. A když by vás Vánoce u nás už přestaly bavit, třeba vás okouzlí ty v jiné zemi.
Vánoce v Itálii
Vánoce v Itálii jsou úzce spojené s oslavou křesťanství a Italové si své obydlí často zdobí vyřezávanými jesličkami. Tato tradice sahá až do 13. století, kdy byl v roce 1233 vytvořen první živý Betlém ve městě Greccio.
Hlavní oslavy neprobíhají jako u nás 24. prosince, ale až na Boží hod, kdy se italské rodiny sejdou u bohatého oběda. K jídlu mají sladký chléb panettone, tresku, jehněčí či kuřecí maso.
Dárky Italům nosí Babbo Natale, neboli Otec Vánoc. Svým vzhledem připomíná amerického Santa Clause. 24. prosince mu děti vždy připraví sušenky s mlékem, aby ráno mohly najít pod stromečkem vánoční dárky.
Vánoce ve Francii
Vánoce ve Francii jsou duchem podobné těm našim. Taky je velmi důležité být s rodinou a blízkými, odpočinout si, darovat si něco hezkého a pochutnat si na dobrém jídle. Stejně jako v Itálii se ale dárky přinášejí až v noci z 24. prosince na 25. prosince a děti tak nejvíce prožívají právě Boží hod.
Dárky ve Francii přináší Pere Noël, který se také podobá Santa Clausovi a o Vánocích se pohybuje na saních, tažených soby. Právě těm děti za okno dávají mrkvičku, která během noci zmizí – soby ji sní.
Francouzi si o Vánocích pochutnávají na sladkém i slaném. Mezi tradiční pokrmy patří například krůta plněná jedlými kaštany, nebo piškotový dezert s čokoládovým krémem, kterému se přezdívá Noëlovo poleno. To odkazuje na dlouho trvající tradici, kdy se rodina sešla u krbu a sledovala hořící polena.
Vánoce v Norsku
A jak vypadají Vánoce v Norsku? Dárky naděluje skřítek Julenissen, který bydlí hned na několika místech v Norsku a je možné se za ním jet i podívat. Skřítek je malého vzrůstu, má červenou čepičku a dárky nechává pod stromem 24. prosince. Jako poděkování – a malé občerstvení – by se pro skřítka měla nechat za dveřmi miska rýžové kaše.
Norský stromeček je specifický svými ozdobami. Těmi jsou papírové košíčky ve tvaru srdce, často plněné dobrotami.
Zajímavostí je, že strom z Norska už po několik desetiletí zdobí Trafalgarské náměstí v Londýně. Strom je poděkováním za to, jak velkou pomoc poskytla Velká Británie Norsku během 2. světové války.
Štědrovečerní večeře se skládá nejčastěji z vepřových žebírek, i když v některých oblastech lidé rádi večeří i tresku. Součástí večeře je i sladká rýžová kaše. Do jedné porce se ukryje mandle a kdo ji najde, vyhraje třeba čokoládu.
Vánoční svátky jsou významnou událostí nejen u nás, ale i ve světě. Co z toho, jak Vánoce slaví v cizině, vás nejvíce překvapilo? A dokázali byste si představit trávení Vánoc jinde?
Zdroje: Pažitka, Novinky, Norge.cz; Náhledový obrázek: Pixabay
