Dnešní říjen byl a stále je nadmíru bohatý na úrodu hub. Houbaři chodí s plnými košíky a sociální sítě jsou zaplaveny jejich pompézními úlovky. Jaké houby teď rostou?
Někteří sběratelé hub vyrazí do lesa na jistotu a sbírají pouze druhy, které už moc dobře znají. Je určitě velmi důležité sbírat pouze to, u čeho jsme si jistí, že nás to neotráví. Nicméně není na škodu něco málo si o houbách a rostlinách zjistit a obohatit nejen svůj sběratelský zážitek, ale i jídelníček.
Článek o nezvyklých typech hub si už na našem webu můžete přečíst dávno. Teď ale pojďte spolu s námi prozkoumat, co v našich lesech roste právě teď.
Hřib smrkový
Tenhle podzim byl na hřiby velmi bohatý. Houbaři na ně naráželi na každém rohu. V lese je najdeme ve všech hmotnostních a rozměrových kategorií – od těch úplně nejmenších, až po ty velké jako je naše hlava. Hřib smrkový se vyznačuje matně bílou nožičkou a světle hnědým kloboukem. Název „smrkový“ nám může napovědět, že ho najdeme hlavně ve smrkových lesích, ale není to pravidlem a objevit se může i ve smíšených.
Je moc chutný na másle s trochou soli a kmínu.
Hřib kovář
Klasikou našich lesů je určitě i hřib kovář, kterého snadno poznají i děti na základní škole. Roste ve všech typech lesů a většinou jednotlivě. K tomu, aby prosperoval potřebuje propustné kyselé půdy bez vápence. Poznáte ho podle jeho tlustého třeně, který se po rozkrojení zbarví do modra, předtím je zbarven do červeno-žluté barvy. Jeho klobouk je světle hnědý a snadno se tak ztratí mezi podzimním listím.
Vyžaduje delší tepelnou úpravu, protože v opačném případě může způsobit žaludeční potíže. Poté se ale skvěle hodí například do smaženice, různých omáček či těstovin.
Klouzek sličný
Jak nám může prozradit už jeho název, klouzek se v lese krásně vyjímá. Jeho poznávacím znamením je jeho kluzký světle žlutý až oranžový klobouček. Najdeme ho většinou po dešti, protože mu jako většině ostatních hub prospívá vlhké prostředí. V našim lesích je poměrně běžný a schovává se ve všech typech porostů a to většinou ve skupince více klouzků.
Křemenáč březový
Kdo by nechtěl najít křemenáče? Houbu, která vypadá jako by zrovna vypadla z nějaké pěkné kreslené dětské knížky. Schovává se často v blízkosti březových lesů, nebo v oblastech kde je více bříz vedle sebe. Poznáte ho podle jeho charakteristického do oranžova zbarveného klobouku. Jeho třeň je navíc bílý, pokrytý černými fleky a je velmi podobný bříze. Po rozkrojení se hodně rychle zbarvuje do hnědo-černé barvy, ale to její chuti ani trochu neubírá.
Křemenáč se hodí do většiny houbových jídel. Takže ať už si ho chcete usušit, usmažit řízky nebo ho přidat do omáčky, neprohloupíte.
Václavka obecná
Václavka většinou roste ve větších trsech menších a větších hub. Narazíme na ni ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích. Je běžné, že bude nalepená na strom či keř, ale stejně tak může růst v mechu na mýtině. Má světle žlutou až nažloutlou barvu, její klobouk postupem času, jak houba stárne, mění svůj tvar a prohýbá se. Třeň je válcovitý a poměrně vysoký, často zbarvený do bílé či světle hnědé barvy.
Příprava václavek je docela jednoduchá, ale je v ní malý detail, na který je potřeba si dát pozor. Je nutné je dlouho vařit, aby strávníkům nezpůsobili nevolnost. Jinak se skvěle hodí na vegetariánskou alternativu dršťkové polévky, dále se dají nakládat do láku a jíst jen tak nebo se z nich vaří guláš.
Hub, které v českém lese najdete, je opravdu velké množství a vydaly by na třicet samostatných článků. Na tyhle si ale skoro žádný pozor dávat nemusíte a když je houbařská sezóna v plném proudu, najdete je velmi snadno. Jaká je vaše nejoblíbenější houba?
Zdroje: Česká mykologická společnost, Houby-rostou, iDnes, Náhledový obrázek: Anna Štětková / redakce
