Mona Lisa vydala další tajemství. Výzkumníci naznačují, že Da Vinci mohl být v silně experimentální náladě, když se pustil do práce na svém nejznámějším obraze.
Pomocí rentgenové a infračervené mikroanalýzy se odborníci podívali na chemickou strukturu díla. Díky této metodě získali nový pohled na techniky, které Leonardo da Vinci použil k namalování portrétu ženy s tak uhrančivým úsměvem.
Výzkum zveřejnil odborný časopis Journal of the American Chemical Society a naznačuje, že geniální italský mistr mohl být v obzvláště experimentální náladě, když se počátkem 16. století pustil do práce na Moně Lise.
Zájem bádání se soustředil hlavně na nezvyklou recepturu olejové barvy, kterou Leonardo použil jako základní vrstvu obrazu.
„Byl to někdo, kdo rád experimentoval, a každý z jeho obrazů je technicky úplně jiný,“ řekl o významném umělci v rozhovoru s The Associated Press Victor Gonzalez, hlavní autor studie.
Vědci prý našli vzácnou sloučeninu plumbonacrit. Z toho vyplývá, že Leonardo s největší pravděpodobností rozpustil prášek oxidu olovnatého, který má oranžovou barvu, ve lněném nebo ořechovém oleji, z čehož zahříváním vznikla směs, respektive hustší a rychleji schnoucí pasta.
„To, co získáte, je olej, který má velmi pěknou zlatou barvu,“ řekl Gonzalez. „Má konzistenci jako med.“
Tento výzkum je pro mnohé znalce, kteří se da Vincim zaobírají, přelomový. Carmen Bambach, specialistka na italské umění a kurátorka v newyorském Metropolitan Museum of Art, podle výše zmíněného webu uvedla, že jakékoli vědecky prokázané nové poznatky o Leonardových malířských technikách jsou: „Mimořádně důležitou zprávou pro umělecký svět a globální společnost.“
Nalezení této sloučeniny svědčí podle Bambachové o „Leonardově duchu vášnivého a neustálého experimentování jako malíře – to je to, co ho činí nadčasovým a moderním.“
Není však jediný, kdo takovou techniku využil. Po něm nejspíše podobnou recepturu použil v 17. století holandský mistr Rembrandt, když maloval.
„To nám také říká, že tyto receptury byly předávány po staletí,“ řekl Gonzalez. „Byla to velmi dobrá receptura.“
Není to však jediné tajemství, které Mona Lisa skrývá. Je toho ještě spousta k objevování. A sám Leonardo da Vinci je muž plný záhad, kterými dodnes poutá pozornost a které možná zůstanou navždy nevyřešeny.
Zdroje: The Associated Press, Journal of the American Chemical Society; Náhledový obrázek: Thomas Ricker / Flickr (CC 2.0)
