Den před Zeleným čtvrtkem je znám pod několika lidovými pojmenováními: Škaredá středa, Sazometná středa nebo Svatá středa. Pro křesťany označuje začátek Pašijového týdne.
I když je Škaredá středa spojena s Jidášovou zradou, není důvod se v tento den mračit.
Význam Škaredé středy
Pašijový týden, který začíná Květnou nedělí, je zásadním obdobím liturgického roku pro křesťany.
Jeho vrcholem je velikonoční triduum, zahajované Zeleným čtvrtkem, pokračující Velkým pátkem a Bílou sobotou, a vyvrcholené Velikonoční nedělí, oslavou zmrtvýchvstání Páně.
Tyto tři dny symbolizují Kristovo utrpení, ukřižování a vítězství nad smrtí.
Přestože je Škaredá středa často přehlížena, má také svůj význam. Je připomínkou Jidášovy zrady, kdy jeden z dvanácti Kristových učedníků, podle legendy, Ježíše zradil za 30 stříbrných. Později litoval svého činu a oběsil se.
Tradice a obyčeje spojené se Škaredou středou
Velikonoční období je oslava křesťanské liturgické události a spojuje se také s pohanskou oslavou obnovujícího se jara, na což upozorňuje mnoho lidových tradic a zvyků. Ani Škaredá středa není výjimkou.
Vymetání sazí mělo nejen praktický účel, ale i symbolický význam, přičemž úklidem domů se odháněly zlé síly
Podle pověry se na Škaredou středu doporučovalo se nemračit, aby příští rok všechny středy nebyly stejně škaredé.
Tradičním zvykem na Škaredou středu bylo připravit „škaredé jídlo“ – často to byly bramborové nebo jiné placky a různé pokrmy podávané neupraveně na talíři.
Tradičním velikonočním pečivem bylo také tzv. „jidáše“, které se tvořilo do tvaru písmene J nebo uzlu, symbolizujícího Ježíšova zrádce (či jeho oběšení). Avšak pozor – jidáše je tradičně vhodné jíst až druhý den, tedy na Zelený čtvrtek.
Ve světle tradic a zvyků Škaredé středy a obdobím Velikonoc nám připomínají nejen historii, ale i symboliku těchto svátků, jejich propojení s každodenním životem a lidovou kulturou.
Zdroje: Novinky.cz, redakce; Náhledový obrázek: Couleur/Pixabay
