Královna Viktorie vládla dlouhých 63 let. Nebyla však tak milovanou panovnicí, jak by se možná mohlo zdát. Ve skutečnosti na ni bylo spácháno osm atentátů. Neúspěšně.
Několik střeleckých pokusů
K prvnímu pokusu o vraždu došlo 10. června 1840 během přehlídky v Hyde Parku v Londýně. Tehdy se osmnáctiletý mladík Edward Oxford rozhodl na královnu, která byla v pátém měsíci těhotenství, vystřelit. Rána ji minula jen o kousek. Dav mladíka zadržel a mladík byl následně zatčen. Sice byl nakonec shledán nevinným, jelikož jeho zbraň měla být nabita pouze střelným prachem bez kulek, nakonec byl však označen za nepříčetného a později deportován do Austrálie.
O střelbu se rovněž pokusil atentátník John Francis, když královna jela v kočáře. První pokus mu nevyšel, zbraň mu totiž selhala. Policii utekl, nicméně druhý den proběhla další královnina jízda kočárem a tentokrát ho přistihli při činu. Francis byl odsouzen ke smrti oběšením, ale královna Viktorie zasáhla a místo toho byl deportován.
Totožný případ se udál jen o něco později. Když byla královna Viktorie na cestě do kostela, pokusil se na ni vystřelit John William Bean. I jemu pistol selhala, jelikož byla nabita tabákem. Muž byl shledán duševně nemocným a odpykal si pouze 18 měsíců nucených prací.
Dalším atentátníkem byl William Hamilton, který byl frustrovaný britskými pokusy pomoci Irsku během irského hladomoru. Roku 1849 se tak rovněž pokusil královnu zastřelit. A stejně jako u předchozích případů, zbraň byla nabita pouze střelným prachem, k činu tedy nedošlo.
Královnu udeřil holí
Patrně nejtraumatičtější událost se udála v roce 1850. Tehdy se na královnu zaměřil Robert Pate, bývalý důstojník britské armády. Byl poměrně známý, jelikož se často potuloval po Hyde Parku a choval se šíleně. Jednoho dne si všiml davu, který se shromáždil kolem královny. Prodral se k ní a udeřil ji holí do hlavy. Bylo to poprvé, co se k ní někdo, kdo ohrožoval její život, dostal tak blízko. Tate byl poslán do trestanecké kolonie v Tasmánii.
Irský revolucionář
K dalšímu pokusu došlo v roce 1872, kdy se na scénu dostal Arthur O’Connor, nespokojený Ir. Vytáhl pistol a vyžadoval, aby byli propuštěni irští vězni-revolucionáři, kteří bojovali za nezávislé Irsko. Ze zbraně nevystřelil, jelikož nebyla nabitá. Stejně jako jeho předchůdci byl deportován do kolonií.
Královna vlažně zareagovala na jeho báseň
Skota Rodericka McLeana patrně vedly osobní důvody. Jeho motivem bylo to, že nebyl spokojen se strohou odpovědí, kterou mu královna poslala v reakci na báseň, jíž pro ni napsal. Rozhodl se královnu tedy zastřelit. Jeho rozhořčení však nemělo dlouhé trvání, pokus se mu nezdařil a skončil v sanatoriu pro duševně choré.
Ačkoliv se královna Viktorie musela potýkat s několika nepříjemnými situacemi, ze všech vyvázla v pořádku. Nakonec byla v udělování trestů celkem mírná.
Zdroje: Historic UK, The Crime Wire, Náhledový obrázek: Dr Ghulam Nabi Kazi / Flickr (CC 2.0)
