Historie nás baví: Einstein málem prezidentem Izraele nebo moč jako ústní voda

Některá historická fakta mají sice opravdu reálný základ, přesto mohou znít tak bláznivě, že jim horko těžko věříme. Nevíra se s realitou často pere, přesto skutečnost vítězí. Jaké události sem patří?

Einsteinovi byl nabídnut post prezidenta v Izraeli

Když v roce 1952 zemřel izraelský prezident Chaim Weizmann, nastala otázka, kdo jej nahradí. Mezi adepty zaznělo dosti nečekané jméno – Albert Einstein. S nápadem přišel tehdejší izraelský premiér David Ben-Gurion, nicméně Einstein nakonec odmítl. Co by se asi stalo, kdyby post přijal?

Římané používali moč jako ústní vodu 

Římané jsou proslulí mnoha netradičními praktikami, ale existuje jedna, která nás nutí křivit obličej znechucením. Údajně používali moč místo ústní vody. Jak je něco takového vůbec napadlo? Inu, možná věděli, že je moč bohatá na amoniak, který má vlastnosti odstraňující skvrny. Rozhodně je příjemnější myslet si, že si byli vědomi složení a jen tak je nenapadlo vyplachovat si ústa močí.

Mary Shelley uchovala srdce svého mrtvého manžela v krabici

Anglická spisovatelka, známá gotickým románem Frankenstein, byla zdrcena smrtí svého manžela, básníka Percyho Bysshe Shelleyho. Utopil se totiž při nehodě na lodi, když mu bylo pouhých 29 let. Rozhodla se tedy část z něj uchovat ve své blízkosti. Nenapadlo ji nic jiného než uskladnit jeho srdce do krabice ve své pracovně. Každému podle libosti.

Lidské budíky

Než vznikly budíky, lidé si museli poradit jinak, aby se probudili ve správný čas. Existovaly tzv. lidské budíky. Představte si muže, kteří chodili s dlouhou holí, kterou lidem klepali na okno. Vymysleli však ale i jiný, mnohem bizarnější způsob buzení – stříleli hrách do oken.

Historie je plná prazvláštních úkazů. Toto je jen lehká ukázka toho, co vše se může stát, byť si člověk často klepe na čelo. Nakonec je vlastně jedno, jestli to byl starověký Řím nebo současnost, vždycky se něco najde.

Zdroje: Stars Insider, Parade, Reader’s Digest, redakce; Náhledový obrázek: Oren Jack Turner / Wikimedia Commons (volné dílo)