Jméno Helena Blavatská asi nebude mnoho z nás znát, ale v 19. století byla docela známá. Předpovídala budoucnost a údajně viděla více, než běžní lidé. Na svou dobu měla navíc dost pokrokové myšlenky.
Původním jménem Helena Petrovna von Hahn-Rottenstern se narodila 30. července 1831 v Jekatěrinoslavi, což je dnešní ukrajinské město Dnipro. Zatímco její otec sloužil jako plukovník carské armády, matka byla nadanou spisovatelkou, která však kvůli špatnému zdravotnímu stavu zemřela, když bylo dívce 11 let.
Heleniny výchovy se tak ujala především její babička, která silně ovlivnila její životní směřování. Zabývala se totiž přírodovědnými a archeologickými výzkumy. Helena byla na svou dobu výrazně vzdělaná – zajímala se o filozofii, přírodní vědy a nejstarší nauky mluvící o původu lidstva a jeho vývoji.
Nebyla to žádná esoterička posedlá věštěním, vlastně byla velmi racionální a přišla s mnoha teoriemi, na něž později navázali nejznámější fyzikové a vědci.
Helena Blavatská byla údajně ve spojení s dávnými mudrci
Nicméně jak dospívala, začaly se u ní objevovat zvláštní paranormální schopnosti. Údajně ovládala telekinezi, uměla komunikovat s neviditelnými přírodními silami a pravidelně k ní přicházely vize poukazující na blízkou i dalekou budoucnost, uvádí web CBC. Údajně měla tvrdit, že je hledačka pravda a věštkyně spojená časem a prostorem s dávnými mudrci.
Její duch byl poměrně divoký, toužila po vědění a dobrodružství. Prarodiče ji v 17 letech provdali za Nikyfora Blavatského, po pár měsících však utekla a cestovala po světě. Na tři roky zakotvila v Tibetu, kde našla svého duchovního učitele, který ji vedl po celý život.
Stala se spoluzakladatelkou theosofie, hnutí, které kombinovalo aspekty mystické a magické víry s východní filozofií vázanou na hinduistické a buddhistické učení. Jak uvádí web JSTOR Daily, napomáhala tak přenášet asijské náboženské tradice do západních kultur, díky čemuž byla spojována s hnutím New Age.
Během čtvrt století procestovala nespočet zemí a zažila situace, které často hraničily se smrtí a nevírou. Stala se odbornicí na voodoo v New Orleans, přežila dvě potopení lodí, objevila dávno zapomenutý starověký jazyk zvaný Senzar, strávila měsíce v kómatu v gruzínské nemocnici poté, co spadla z koně, dále byla zraněna v boji po boku Garibaldiho v Itálii a stala se studentkou tajemné skupiny, kterou v Tibetu nazvala „mistry“.
Obdivoval ji i Hawking nebo Einstein
Blavatská díky svým tvrzením často nedosahovala pochopení okolí. Však sama pronesla, že současníci ji nepochopí, ale za několik staletí budou její nauky brány jako přínosné. A vskutku ano, jejími teoretickými pojednáními se inspirovali známé osobnosti jako Stephen Hawking.
Jeden americký novinář rovněž vzpomínal na setkání s Albertem Einsteinem z roku 1935. Povšiml si, že se známý génius má na stole výtisk jedné z jejích knih.
„Madam Blavatská je trochu divoká a poněkud iracionální a mluví, jako by byla Orákulem z Delf, ale přiznám se, že v její knize Tajná doktrína , která vyšla v roce 1888,
nacházím několik zajímavých postřehů. V době, kdy fyzika a věda byly ve svých zavinovačkách,“ řekl prý podle webu The New European, „Jsem ohromen, jak moc je to v souladu s moderní fyzikou.“
Helena Blavatská nebyla jen bláznivou ženou, která hlásila předpovědi, jak se jí zalíbilo. Pronikala do hlubin vědění a nadnesla mnohé teorie, z nichž vychází dnešní učení a náboženské směry.
Zdroje: CBC, JSTOR Daily, The New European, redakce; Náhledový obrázek: neznámý autor / Wikimedia Commons (volné dílo)
