Královský dvůr byl v historii vždycky plný intrik. Snad nejbarvitější dějiny nabízí Francie, která v dobách své největší slávy psala příběhy, jež byly jako vystřižené z románu.
Do běhu času se zapsalo spoustu osobností, mezi nimiž byly i ženy. Manželky králů byly často upozaděny, zato jejich milenky se dostávaly do centra dění. A některé z nich se neodmyslitelně zapsaly do historie, byť mnohdy nejednaly zrovna čestně. Milenky králů nejenže vládly jejich srdci, ale také hojně zasahovaly do politiky. Některé dokonce natolik, že měly vliv na dění v celé zemi.
Françoise de Rochechouart, markýza de Montespan (1640-1707)
Jestliže si některý z francouzských králů liboval v zástupu milenek, byl to rozhodně Ludvík XIV., jehož láska k ženám je stejně známá jako jeho jméno. V roce 1667 se jeho metresou stala markýza de Montespan, která si díky tomuto vztahu žila v přepychu a byla ústřední postavou na královském dvoře. Nicméně krále postupem času omrzela její žárlivost a nepředvídatelná povaha, proto vztah ukončil. S touto dámou si však nebylo radno zahrávat. Zapletla se do aféry jedů, která tehdy otřásla Francií, a nakonec dožila svůj život osamocená v klášteře.
Françoise d’Aubigné, markýza de Maintenon (1635-1719)
Z jejich vztahu vzešlo sedm potomků, jejichž chůvou se stala vdova po básníkovi Paulu Scarronovi, později známá jako madame de Maintenon. Ačkoliv jí král nejprve nebyl okouzlen, nakonec se jí podařilo dosáhnout toho, co se žádné jiné milence nepovedlo: provdala se tajně za krále. Jak uvádí web History, v dalších letech na něj měla velký vliv. Jen díky jejímu přičinění byl na dvůr vnesen jakýsi řád a slušnost, což mnozí dvořané nesli těžce. Když Ludvík zemřel, dožila v dívčí škole, která byla králem na její popud postavena.
Jeanne-Antoinette Poisson, madame de Pompadour (1721-1764)
Mezi jedny z nejznámějších milenek francouzských králů patřila bezesporu Jeanne Poisson, markýza de Pompadour, jinak známá jako madame de Pompadour. Dlouhých dvacet let stála po boku krále Ludvíka XV. Milenkou mu však byla pouze prvních několik let, později se stala jeho blízkou důvěrnicí a poradkyní.
Král si natolik vážil jejích schopností, že později mnohem více oceňoval její rady než fyzické potěšení. Zhruba od roku 1751 dohlížela na nové stavební projekty a stala se mecenáškou umění, uvádí web Chateau Versailles. Její vliv na krále se mnohým politikům nelíbil, proto se vůči jejímu postavení často ozývaly nespokojené hlasy. Markýze však nebylo dopřáno dožít se vysokého věku. Zemřela v pouhých 42 letech na tuberkulózu.
Jeanne Bécu, madame du Barry (1743-1793)
Po smrti madame de Pompadour se do zájmu krále dostala nová žena, Jeanne Bécu, která ho prý naprosto okouzlila. Byla to prostitutka, která se z ulice vypracovala na pozici kurtizány pohybující se ve vysoké společnosti. Král však odmítal, aby jeho milenka postrádala titul, proto ji provdal za hraběte Guillauma du Barry.
Zdálo se, že je král do své milenky naprosto poblázněn, jelikož ji obdarovával mnoha šperky a trpěl její excesy, které šokovaly celou Francii, jak uvádí National Geographic. Politikové nyní smutně vzpomínaly na madame de Pompadour, které současná milenka nesahala ani po kotníky a pouze si užívala výhody své pozice. Nakonec její osud neměl šťastný konec. Stala se obětí porevolucionářských časů a v roce 1793 její život skončil pod gilotinou.
Nelze popřít, že milenky králů měly nesmírný vliv nejen na jejich politická rozhodování, ale i na mnoho dalších oblastí života na královském dvoře. Tyto ženy se však navzájem velmi lišily. Některé měly na panovníky dobrý vliv, jiným šlo pouze o vlastní prospěch.
Zdroje: History, National Geographic, Chateau Versailles, redakce; Náhledový obrázek: Jean-Pierre Dalbéra / Flickr (CC 2.0)
