Věhlasná mytologická postava, Achilles, se objevil v Homérově epické básni Ilias. Proslul nejen svým napůl božským původem, ale především bojovými schopnostmi a tragickým osudem.
Trojská válka začala kvůli lásce Parida a Heleny, ale nebyli jejími jedinými aktéry. Boje mezi Trojany a Řeky nesly jména, která se díky Homérovi zachovala napříč tisíciletími. Achilles bylo jedním z nich. Jeho bojové schopnosti a božský původ z něj udělali mytologickou postavu, která patří k těm nejzajímavějším. Achilles byl komplikovaný hrdina, jeho duše totiž byla plná konfliktů. Vřela v něm pýcha, hněv, bolest a nehynoucí touha po slávě.
Synem mocné bohyně
Achilles byl synem mocné bohyně moře Thetis a slavného krále Pelea. Thetis se dvořilo nespočet mužů, ty však odmítala, jelikož věřila, že dítě zrozené ze spojení se smrtelným mužem bude slabé. Aby se vyhnula sňatku, měnila se do různých podob, např. stromu, ptáka nebo řeky. Král Peleus byl však umíněn její srdce získat. Podařilo se mu ji zajmout, a později došlo ke sňatku.
Jeden věštec však na jejich svatbě prorokoval, že se jejich dítě nedožije vysokého věku. Aby tomuto osudu zabránila, ponořila novorozeného syna do řeky Styx. Podle pověstí měla řeka poskytnout neporazitelnost všem, kteří se v ní namočí. Když však Achillea ponořila do vody, držela ho za patu, proto jako jediná zůstala zranitelná. Zde se rodí jeden z mýtů, který kolem jeho postavy vznikl.
Achilleův hněv
V Iliadě je s Achillem spojena silná emoce. Hněv, který odráží hluboké existenciální otázky o cti, hrdinství a smrtelnosti. Achillův hněv má vícero příčin, hlavní jsou však pocity, které ho vážou ke králi Agamemnonovi. Nelíbila se mu především králova nečestnost, kterou cítil nejsilněji ve chvíli, kdy ho král připravil o válečnou kořist, Briseovnu. Tento čin Achillea přinutil se stáhnout z bitvy a zanechat Řeky jejich osudu, nechal je tedy nést následky své nepřítomnosti.
Achilles cítil vnitřní hluboký zmatek. Cítil povinnost vůči Řekům, zároveň však bojoval s vlastním smyslem pro spravedlnost. Jeho hněv tak pochází z tohoto vnitřního boje, s nímž se touto cestou snaží vyrovnat. Když rukou prince Hectora zemře jeho přítel Patroklos, je to opět hněv, který ho donutí opět se vrátit do boje. Ve spojení s touhou po pomstě ale Achilles spěje k vlastnímu pádu.
V cestě za pomstou zabije prince Hectora, čímž však přivolá hněv bohů. Achillovu smrt nakonec způsobí šíp vystřelený princem Paridem. Jeho směr vede bůh Apollón, je tak pomstěna smrt Hektora. Šíp se zabodl do Achillovy zranitelné paty, čímž se naplnilo proroctví věštce. Žil krátkým, ale slávou naplněným životem a rovněž přivedl Řeky k vítězství.
Staré řecké báje a pověsti baví a inspirují naši společnost už desítky let. Která jejich postava je vaše nejoblíbenější?
Zdroje: Britannica, The British Museum, autorský článek; Náhledový obrázek: Rafael Tejeo / Wikimedia Commons (volný zdroj)