Ačkoliv se vášnivý milostný příběh mezi Abélardem a Heloise odehrál již před téměř 1000 lety, i dnes v nás rezonuje jeho přetrvávající síla. Jak tento příběh začal, než dovršil svého tragického konce?
Zachovalo se nespočet legend a středověkých příběhů, které si předáváme dodnes, a jeden z nich se odehrál mezi Abélardem a Heloise. Vraťme se zpátky do 12. století do Paříže a připomeňme si jejich lásku. Navzdory zkouškám, kterým byli vystaveni během života, jejich city přetrvaly.
Kdo byli Abélard a Heloise?
Pierre Abélard (1079-1142) byl filozof, který byl považován za jednoho z největších myslitelů 12. století. Na jeho učení však bylo pohlíženo jako na kontroverzní, což vedlo k několika obviněním z kacířství.
Heloise d’Argenteuil (1101-1164) byla neteř kanovníka Fulberta, který na ni byl právem pyšný. Dívce se dostalo bohatého vzdělání – ovládala řečtinu, latinu a hebrejštinu, což bylo v té době neobvyklé. Rovněž toužila nalézt odpovědi na otázky lidské existence.
Z učitele milencem
Abélard a Heloise se poprvé setkali v roce 1115. Abélard, tehdy ve věku 36 let, byl na vrcholu své kariéry učitele teologie a filozofie. Mladá Heloise pro změnu chtěla rozvíjet svůj intelekt, její strýc Fulbert pro ni proto najal učitele, kterým se stal právě Abélard.
Učenec byl jejím nadšením a touhou po poznání uchvácen a rád se jejího vzdělání ujal. Jejich hodiny však brzy nabraly zcela jiný směr a stali se z nich milenci, byť mezi nimi byl více než dvacetiletý věkový rozdíl. Kanovník Fulbert však na jejich románek brzy přišel a rozdělil je.
Brzy Heloise zjistila, že je těhotná. Jelikož hrozil skandál, odjela do Bretaně, Abélardova domova, kde žila s jeho sestrou, dokud se jí nenarodil syn Astroláb. Abélard chtěl situaci napravit a ve snaze si Fulberta usmířit ho požádal o odpuštění a povolení oženit se s Heloise. Dívka napřed odmítala, věřila, že manželství uzavřené ryze kvůli praktickým důvodům je nesprávné a pro učence, jako byli oni dva, to není ta ideální cesta. Nakonec se však nechala přesvědčit a následně došlo k tajnému sňatku.
Tragédie je rozdělila
Fulbert však se stavem věcí nebyl spokojen a chtěl Heloise vymanit ze spárů Abélarda. Dívka tak raději utekla do kláštera v Argenteuil, to se ovšem nepodařilo Abélardovi, jehož osud byl již zpečetěn. V Paříži byl brutálně napaden a vykastrován.
Ponížený Abélard se již nepovažoval za schopného pokračovat jako učitel v Notre Dame, proto učinil zásadní rozhodnutí. Po kastraci se stal mnichem a rovněž přesvědčil Heloise, aby se stala jeptiškou. Takový krok nechtěla zprvu učinit, jelikož se musela vzdát svého dítěte s vědomím, že ho už nikdy neuvidí.
Znovu se setkali po mnoha letech na ceremonii v Paříži. Ačkoliv byli celé roky odděleni, bývalí milenci si uvědomili, že právě jejich láska je důvodem lidské existence. Když obřad započal, slíbili si, že navždy zůstanou jedním. Znovu se již nikdy nesetkali, ale o jejich lásce vypovídá dvacet let probíhající korespondence.
Setrvali spolu až po smrti
Trvalo šest set let, než mohli navždy dlít bok po boku. Manželka Napoleona, Josefína, byla jejich příběhem natolik dojata, že nechala jejich ostatky převést na hřbitov Pére Lachaise v Paříži. Abélard a Heloise tak konečně prožívají věčnost spolu.
Přestože byli Abélard a Heloise většinu života odloučeni, jejich milostný příběh žije dál díky jejich dopisům. Kromě jejich vztahu psala Heloise o odporu k manželství, proto historikové považují její texty za první příspěvky věnující se feministické filozofii.
Zdroje: Stavitelé katedrál, autorský text; Náhledový obrázek: Jean Louis Mazieres/Flickr (CC 2.0)
